Lednické rybníky

V roce 2012 jsme počali hospodaření na rybnících v lokalitě Lednicko – valtického areálu (LVA) na základě vyhraného výběrového řízení, které se konalo v roce 2011, AOPK ČR s oporou v platné nájemní smlouvě, která byla později změněna dle platné legislativy na „Pachtovní smlouvu“. Podle písemných dobových zmínek byly rybníky v LVA zřejmě vytvořeny v letech 1414 – 1529. Dobová jména se ale nezachovala ve stejném znění, jak je známe dnes. Rybník Nesyt se jmenoval Sedlecký s rozlohou 320 ha. Rybník Hlohovecký byl dříve znám pod jménem Hornější s dnešní rozlohou 104 ha. Prostřední rybník se honosil názvem Střední s rozlohou 52 ha a rybník Mlýnský, zvaný též Apollo, podle Apollonova chrámu, postaveného pro choť pána Lichtenštejna, který se dříve jmenoval Dolní či Lesní s rozlohou 108 ha. Celková výměra těchto rybníků v LVA je 584 ha.

Na těchto rybnících byla výnosem MŠVU č.49004/52 ze dne 9.1.1953 zřízena Státní přírodní rezervace Lednické rybníky, sloužící ochraně ptactva a jiné zvířeny, květeny a krajinného rázu. Později bylo toto území zahrnuto i do kulturně přírodního dědictví pod patronací UNESCO. Byla zde vyhlášena i ptačí rezervace. Na tomto území a v rybnících v LVA je do značné míry omezeno hospodaření , které má jediný směr a to zachování dědictví a stavu ekosystému i dalším pokolením.

1. zachování možnosti hnízdění a tahové zastávky prioritních druhů ptáků (zejména druhy uvedené v předmětu ochrany, prioritní druhy PO a ZCHD) a dalších vodních a mokřadních druhů ptáků, včetně biotopů, na něž jsou vázáni
2. zachování společenstev obnažovaných den rybníků, včetně halofilních druhů
3. zachování krajinářsko-estetické hodnoty území

Režim hospodaření na rybnících v soustavě musí být uzpůsoben tak, aby prioritně vytvářel vhodné podmínky pro hnízdění a vyvádění mláďat ptáků, eventuálně v případě letnění poskytoval vhodnou tahovou zastávku s dostatečnou potravní nabídkou, a zřejmě také mírou bezpečí (patrně ovlivněna velikostí obnažených ploch). Chov ryb a rybí společenstva jsou nedílnou součástí péče o rybníky, avšak je třeba je v tomto případě chápat výhradně jako prostředek k dosažení optimálního stavu rybničního ekosystému, nikoliv jako cíl lidského konání v tomto území.

Na základě této skutečnosti, jsou zde námi chované a produkované ryby v souladu s podmínkami a nároky kladenými na biopotraviny. Tyto ryby se vyznačují příznivým poměrem v zastoupení nenasycených mastných kyselin s víceuhlíkatými řetězci ve svalovině ryb. Tyto ryby se vyznačují výbornými kulinářskými vlastnostmi a jsou žádány u zákazníků v nebývalém počtu, bohužel kapacity jsou značně omezeny, právě vzhledem k omezení chovu ze strany lokality chovaných ryb.

Rybniční ekosystémy jsou z části uměle vytvořená stanoviště, kde je jistá forma managementu (hospodaření) nutná pro jejich dlouhodobé fungování. Jedná se o velmi dynamické přírodní systémy ovlivněné velkým množstvím faktorů. Zejména při požadavku na naplňování více rozmanitých funkcí, jako je tomu právě u rybníků v chráněných územích, je nutné systém hospodaření stále pružně upravovat dle aktuálního vývoje, zkušeností a výsledků výzkumu.

Vodní režim Lednických rybníků vychází především z optimalizace podmínek pro populace vodních a mokřadních ptáků a udržení kvality porostů obnažených břežních partií, submerzní vegetace a litorálů.

Optimalizace podmínek pro hnízdění, průtah a letní shromažďování ptáků spočívá v každoročním celosezónním zajišťování maximální stanovištní pestrosti a s tím související dostatečné potravní nabídce.

Pro dodržení podmínek hospodaření stanovených v plánu péče pro roky 2012 – 2021. Je nutné stanovení obsádek v hustotě a váhové kategorii, odpovídající predačnímu tlaku vyvolaného k omezení a eliminaci nepůvodních druhů ryb (karase stříbřitého a střevličku východní), jež mají v našich klimatických podmínkách výtěrovou sezónu od dubna do srpna a v podobě fázového (porcového) výtěru.

Vodní režim soustavy na Včelínku předpokládá kombinaci hospodářského roku s provozováním rybníků na normální hladině nebo snížené hladině v prvním roce v případě dvouhorkového systému hospodaření a letnění v sedmiletém intervalu.

Prametry kubatur : vodní plochy (zatopené)

NESYT …………………….2.500.000 m² ( 250 ha ) ……………………..4.329.460 m³

HLOHOVECKÝ……………..940.000 m² ( 94 ha )……………………….1.841.720 m³

PROSTŘEDNÍ……………….450.000 m² ( 45 ha )………………………….768.830 m³

MLÝNSKÝ…………………1.000.000 m² ( 100 ha )………………………1.994.210 m³